ERNEST HEMINGWAY
STAØEC
A MOØE
Èeskoslovenský spisovatel
Praha 1957
Pøeloil Frantiek Vrba
3
Byl u starý, vyjídìl sám v loïce na lov do Golfského proudu
a teï tomu bylo ètyøiaosmdesát dní, co nechytil jedinou rybu. Prvních
ètyøicet dní s ním jezdil chlapec. Ale po ètyøiceti dnech bez úlovku
øekli chlapci jeho rodièe, e starý je u doèista a nadobro salao, co
je nejhorí druh smolaøe, a chlapec zaèal na jejich pøíkaz jezdit
s jiným èlunem, který ulovil tøi poøádné ryby hned první týden.
Chlapec byl smutný, kdy vidìl, jak se starý kadý den vrací
s prázdnou loïkou, a vdycky mu el pomoci odnést buï kotouèe
òùry nebo hák s bodcem a harpunu a plachtu skasanou kolem stìnì.
Plachta byla záplatována pytli od mouky a svinuta vyhlíela jako
vlajka trvalé poráky.
Staøec byl hubený, vyzáblý a zátylek mìl zrytý hlubokými rýhami.
Na lících mu vyvstaly hnìdé skvrny kùe, zrohovatìlé na ochranu
pøed odrazem slunce v tropickém moøi. Ty skvrny mu sahaly po
stranách oblièeje a dolù a ruce mìl zjizvené hlubokými záøezy od
toho, jak se lopotil s tìkými rybami na òùrách. ádná z tìch jizev
vak nebyla èerstvá. Byly tak staré jako výmoly v bezrybé pouti.
Vechno na nìm bylo staré, a na jeho oèi. Ty mìly stejnou barvu
jako moøe a hledìly vesele a nezkruenì.
Santiago, øekl mu chlapec, kdy plhali na bøeh, kam pak
vytahovali loïku. Mohl bych jezdit zase s vámi. Vydìlali jsme
nìjaké peníze.
Staøec kdysi nauèil chlapce rybaøit a chlapec ho miloval.
Ne, odpovìdìl staøec. Jsi na astném èlunu. Zùstaò s nimi!
Ale vzpomeòte si, jak jste jednou nezavadil o rybu sedmaosmdesát
dní a pak jsme tøi nedìle chytali kapitální kusy den co den!
Vzpomínám, pøisvìdèil staøec. Já vím, e jsi ode mne neodeel
proto, e bys pochyboval.
To mi poruèil táta. Jsem jetì kluk a musím ho poslouchat.
Já vím, odpovìdìl staøec. To je docela pøirozené.
Nemá zrovna moc víry.
Nemá, øekl staøec. Ale my máme. Vid?
Máme, potvrdil chlapec. Mùu vás pozvat na Terasu na pivo?
Pak odneseme vìci domù.
4
Proè ne? souhlasil staøec.