Eduard Bass
CIRKUS
HUMBERTO
Elektronické vydání pøipravily virtuální knihovny
ATHENEUM
a
RoboV knihy
(3)
Èást první
I
! H * V * Ì * Z * D * Y !
nechte si okénko
31. V. 1925
President O’Harrieh
Tento inserát se objevil v listopadu 1924 na celé stránce èasopisu
PROGRAM, odborného týdeníku Mezinárodní federace varietních
a cirkusových umìlcù. Vzbudil nesmírnou pozornost tajemným
obsahem i neobvyklou formou. Kterýpak artista se nepovauje za
hvìzdu? A jaký závaný dùvod mohl pøimìti ctihodného presidenta,
aby doporuèil èlenstvu vynechat pøedstavení, tedy vìc, které se jevitní
nebo manéový umìlec dopustí jen tehdy, kdy ho nemoc èi netìstí
tiskne na obì lopatky? A vìc, která znamená ztrátu toho
nejnedotknutelnìjího, co artista zná, zaè se bije a proè nasazuje ivot,
- ztrátu gáe?
Není tedy divu, e celé Mefevacium (Mezinárodní federace
varietních a cirkusových umìlcù) upadlo v rozèilení a e se generální
(4)
tajemník organisace, pan Lubitschke-Sailoni, div nezadusil v lavinì
dotazù. Psali mu artisté veho druhu, umìlci na hrazdì i na bradlech,
pøízemní akrobaté, krasojezdkynì, clownové, krotitelé, imitátoøi,
kouzelníci, hadí muové, skokani, taneènice panìlské, bøiní, javajské,
závojové, psali ongléøi, siláci, trhaèi øetìzù, polykaèi meèù, cvièitelé
opic a majitelé uèených psù, psali excentrikové, stepaøi, létající muové
a padající muové, psali trpaslíci, vousaté dámy, umìlci v pøemìnách,
fakiøi a otcové kejklíøských rodin japonských i èínských, psali
provazolezci, králové støelby, umìlkynì v potápìní a virtuosové na
xylofon, psali hypnotiséøi, a co to má k èertu znamenat, se psali i èetní
jasnovidci. Ale pøiel i velmi váný, tak øíkajíc obrnìný dopis od
Mezorvacipod (Mezinárodní organisace varietních a cirkusových
podnikatelù) a na první pohled se zdálo, e Mefevacium
a Mezorvacipod se octnou po dlouhých letech míru a shody ve
váleèném stavu.
Pan Lubitschke-Sailoni býval slavný spodák, který s úsmìvem
drel na ramenou a hlavì pyramidu tøí muù, dvou en a pìti dìtí se
psem, ale tenhle pøíval, zdálo se mu,